Kvalifikace
- 1998 – absolvování jednooborové psychologie (se specializací na klinickou psychologii) na Filosofické fakultě Masarykovy university v Brně
- 2001 – atestace z klinické psychologie v Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Ministerstva zdravotnictví ČR
- 2001 – osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu podle zákona č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních v oboru klinická psychologie vydané Ministerstvem zdravotnictví ČR
- 2003 – udělení funkční specializace v systematické psychoterapii pro oblast zdravotnictví Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Ministerstva zdravostnictví ČR
Psychoterapeutické a psychoanalytické vzdělání
- 1998-2004 – kompletní plně dokončený výcvik ve skupinové psychoanalytické psychoterapii v Institutu aplikované psychoanalýzy
- 2007-2017 – kompletní plně dokončený výcvik v individuální psychoanalýze v Psychoanalytickém institutu České psychoanalytické společnosti (International Psychoanalytical Association).
Praxe
- 1998-1999 – Dětská psychiatrická klinika FN Motol
- 1999-2003 – Psychiatrická léčebna Horní Beřkovice
- 2003-2015 – Denní psychoterapeutické sanatorium Horní Palata při VFN a 1. LF UK v Praze
- od 2003 – Soukromá psychologická praxe
Členství v odborných společnostech
- Česká psychoanalytická společnost a International Psychoanalytical Association
- Asociace klinických psychologů ČR
- Česká psychoterapeutická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně
- Institut klinické psychologie
Vybrané publikace
- Telerovský, R. (2022). Negativita ve Freudově myšlení. Analogon 97, s. 94-96.
- Telerovský, R. (2022). Zbyněk Havlíček im kulturellen und klinischen Strom der Psychoanalyse in der Tschechoslowakei. Luzifer-Amor: Zeitschrift zur Geschichte der Psychoanalyse 35, s. 89-111.
- Telerovský, R. (2021). Pravda a sebeklam ve volné asociaci. Analogon 95, s. 29-40.
- Telerovský, R. (2020). „Nemůžeš si ji pamatovat“: ztráta, nevědomý zločin, vina. Analogon 92, s. 23-34.
- Telerovský, R. (2020). Chybný úkon, poesie a vytěsněné „sexuálno“. Analogon 90, s. 121-122.
- Telerovský, R. (2018). Doppelgänger, Já a „tísnivá důvěrnost“. Analogon 84, s. 2-7.
- Telerovský, R., Mahler, M., Holub, D. (2017). Jak psychoanalýza léčí: Fenichelovy přednášky o technice. In O. Fenichel, Problémy psychoanalytické techniky. Praha, Česká psychoanalytická společnost, s. 7-21.
- Telerovský, R., Mahler, M. (2016) (eds.). Strach z cizího. Praha, Česká psychoanalytická společnost.
- Dryje, F., Svěrák, Š, Telerovský, R. (2016) (eds.). Princip imaginace. Praha, Analogon.
- Telerovský, R. (2015). Skutečnost imaginace. Mezi psychoanalýzou a surrealismem. Praha, Analogon.
- Telerovský, R. (2015). Operacionalizovaná psychodynamická diagnostika OPD-2 a její psychoterapeutické využití. In Lečbych, M. Friedlová, M. (eds.), Psychoterapeutické směry. Olomouc, Univerzita Palackého, 2015, s. 47-65.
- Telerovský, R. (2014). Vedení a průběh prvního interview v Operacionalizované psychodynamické diagnostice OPD-2. Revue Psychoanalytická psychoterapie. Roč. XVI, č. 1, s. 30-40.
- Holub, D., Telerovsky, R. (2013). Úvodní rozhovor v psychoanalýze a psychodynamické psychoterapii. Brno, Masarykova univerzita.
- Telerovský, R. (2013). Pod vraty. Příspěvek ke zkoumání zárazů a neprůchodností obrazivosti a (bá)snění. Praha, Analogon.
- Telerovský, R. (2013). Psychoanalýza, sociální kritika a mýtus hygienizace nevědomí. Analogon 69, 2013, s. 89-93.
Mgr. Roman Telerovský | Soukromá psychoanalytická praxe | Karlovo náměstí 559/28, Praha 2 - Nové Město, 120 00